Já jsem jen nádoba hříchů,
mám svoji víru, svoji tvář.
Jsem jedním z tvých dvojníků,
co každý den potkáváš.
Pojď hrát tu hru se mnou,
smát se druhým do očí.
Podrazit je a pak zdrhnout,
než se karty otočí.
Já cestu hledám, jsem tady sám.
Já důvod neznám proč utíkám,
utíkám, utíkám,
ať dělám co dělám,
stále níž se propadám.
Stopy v písku zaváté,
všechno smyl už dávno čas.
Tak vyhlížím další oběť,
která dnes to bude z vás.
Skalpy vůně padlých dívek,
já se v davu ztrácím dál.
Ještě jednou poslední vzdech,
všechno znovu začíná.