Historie - Devon Perpetuum

Pamětníci potvrdí, že počátky jsou datovány už v roce 1974. Na úplném zrodu byla trojice samouků kytaristů, a to Jaromír–Karel Látal, Jan–Vojta Fojtů a Zdeněk–Mužík Mikulenka. Aby mohli začít hrát, vydali se samostatnou cestou ve stavění a shánění reprobeden, zesilovačů a efektů. V tehdejší době neměli o tuto aktivitu představitelé MNV zájem a sponzoři neexistovali.
V době normalizace se skupině dařilo veškeré věci formovat a sestavovat s pomocí vlastních myšlenek a vizí na budoucí veřejné vystupování. S technickou-zvukovou stránkou je třeba vzpomenout Jíru Látala, který velmi pomáhal nejen v počátcích, ale byl i prvním bubeníkem. Jaromír–Karel Látal byl od počátku akčním motorem a vůdčí osobností právě vzniklé kapely TROPUS, která tvořila první etapu v historii skupiny. K trojici se přidal Alois–All Maňák, který pořídil první bicí soupravu. Protože už vydělával, byl jedním z největších přispěvovatelů do aparatury. Do příchodu nového bubeníka Ladislava–Viléma Jančára zároveň ještě zastával post bubeníka. Spolu s Ladislavem–Vilémem Jančárem oživil kapelu i Antonín–Don Fojtů, zpěvák a samouk na saxofon.
Peníze na nákup a shánění dílů na stavbu aparátu se získávaly vyřezáváním lampiček, sběrem šípinek a dalším brigádničením. Kolem celého dění se zachoval originál rukopisu kroniky, ve které jsou zápisky o členech, zkouškách, vystoupení, nových skladbách, ale i o společných čundrech až do června roku 1980.
	Unikátní bylo i společné vystupování s diskotékou Igora Janíčka, který na tehdejší dobu pouštěl buď neznámé, nebo prakticky nesehnatelné hity zahraničních kapel. Neopakovatelné jsou také přesuny skupiny na místní akce či do zkušebny v koloně talig-kár nebo na voze taženém koňmi. První historická část TROPUSU skončila vétě 1978, kdy na vojnu odešel Jaromír–Karel Látal a Zdeněk–Mužík Mikulenka nastoupil na studium VŠ a chtěl se na něj plně soustředit.
Před koncem roku 1978 se zkoušení obnovilo ve složení: Jan–Vojta Fojtů, Ladislav–Vilém Jančár a přibyli noví mladí členové Petr–Venca Holec a Jaroslav–Bohuš Ščotka, kteří se střídali ve hře na baskytaru. Antonína–Dona Fojtů zastoupil jeho bratr Vojtěch Fojtů a od ledna 1979 do března 1979 opět vystupovali společně s diskotékou Igora Janíčka převážně na domovské scéně v Kačabaru v Horní Lidči. Další přerušení koncertování způsobil odchod Antonína–Dona Fojtů a Jana–Vojtěcha Fojtů na vojnu v lednu a dubnu 1979. Do prosince téhož roku bylo hraní přerušeno. Od ledna 1980 se hlavně díky iniciativě Alla Maňáka pokračovalo v činnosti. Kapela pod vedení Jaromíra–Karla Látala byla omlazena novými tvářemi: Jaroslav Bohuš Ščotka (kytara), Antonín–Vincek Išpold (kytara), Petr–Venca Holec (basová kytara), Miroslav–Čára Kučný (saxofon) a Pavel–Ferenc Janáč (bicí). K pozitivu této doby patří poskytnutí varhan Vermona místním MNV, které údajně prosadil pan Josef Kliš. Kromě toho, že došlo ke změnám ve výběru repertoáru, se změnil název kapely zna PERPETUUM.
Dostupná česká tvorba, hity skupiny KISS, legendární Planeta Hieronyma Bosche II (HEROIN) a další, se staly oblíbenými u velkého množství posluchačů a návštěvníků tanečních zábav a „Čajů“. Nenahraditelnou ztrátou je nepořízení zvukových záznamů, což se dnes jeví jako nepochopitelné, ale nebylo prostě na co, protože nebyla dostupná technika.
V dubnu roku 1981 se z vojny vrací ke kytaře Vojta Fojtů, ke zpěvu Don Fojtů, v roce 1982 odchází na vojnu Venca Holec a je nahrazen basákem Miroslavem Iljičem Trychtýřem Gargulákem. V této době se pořídil syntezátor Korg-poly 800, což významně přispělo ke zlepšení celkového hudebního výrazu. Hrála se část repertoáru nové vlny (Abraxas, Pražský výběr, atd). V roce 1983 odchází bojovat Pavel–Ferenc Janáč a za bicí usedá mladý Antonín–Žil Kindl. V roce 1984 se vrací Venca Holec z vojny ke kytaře. Odešel Jaroslav–Bohuš Ščotka a Alois All Maňák, který ze zdravotních důvodů už nezvládal zvukaření. 1985 se vrací Pavel–Ferenc Janáč z vojny a usedá za bicí. V té době se hrálo téměř každý víkend a veškeré peníze z honoráře šly na investování a rozšiřování aparatury. Z kapely odchází Jaromír–Karel Látal, na klávesy ho nahrazuje Venca Holec a přichází Láďa Ladič Filgas a Pavel–Dan Mikulenka jako zvukaři. MNV po mnohaletém působení kapely pořídil kytarová komba a Pavel–Ferenc Janáč sestavil jedinečné elektronické bicí.
	Všechna veřejná vystoupení byla pod neustálým dohledem všelijakých komisí, členů a členek výborů, tehdejší veřejné bezpečnosti a různých přisluhovačů. Povinné byly pravidelné přehrávky před komisí z okresu, která výkon a vystupování posuzovala a přidělila třídu-stupeň, na základě kterého se také mohla účtovat odměna-honorář za vystupování. Na okresní úrovni byla maximálně možná 3, kterou jsme postupně získali a udržovali si ji.
Kolem PERPETUUM bylo neustálé doporučování a poučování ze strany kontrol, nabádání na příkladné vystupování před mládeží, a to včetně oblečení. Toto napětí bylo způsobeno mrzkou dobou, ve které se křížově rádoby sledovalo všechno. Pořadateli zábav byly složky Národní fronty, hrávalo se téměř každý týden, někdy i dvakrát za víkend. Přesunovalo se na nákladní Avii, na které ještě dopoledne vynikající řidič Yendy Vašíčka ze Študlova převážel krávy. Perpeťáci vystupovali nejen na domácí půdě v Kačabaru, ale i v širším okolí. Vzpomínky snad oživí seznam skladeb, který je neobyčejně pestrý a mnohdy ve výběru nadčasový a odvážný. Každý posluchač-čtenář ať posoudí sám. V létě 1989 kapela absolvovala legendární přehrávky v kulturním domě ve Střelné, z kterých existuje dokonce i amatérský záběr pořízený monofonním kazetovým magnetofonem AIWA. Doba se uvolňovala, bigbeat se hrál a v listopadu přišla revoluce. V roce 1991 se naposledy změnilo obsazení v kapele PERPETUUM. Odešel basista Miroslav Iljič Trychtýř Gargulák a nastoupili bratři Jan a Laďa Slovákovi – jádro skupiny DEVON. Díky těmto novým členům se rozšířil i repertoár kapely o jejich vlastní tvorbu.
Do dnes nepochopeným a neuváženým rozhodnutím nového uskupení zůstává dohoda o změně názvu na DARK. Název diskvalifikoval tradiční PERPETUUM, tak i DEVON. V té době se změnilo všechno: složky přestávaly mít zájem na pořádání zábav, začaly se otevírat ve velkém množství diskotéky a otevíraly se i nové netušené možnosti jak z hlediska dostupnosti, tak vybavení a všeho, co se zábavy a kultury týká. Poslední vystoupení DARKU bylo 26. 12. 1992 na Štěpánské zábavě v Pržně.
Nastává doba, ve které aktivně hrají pouze bratři Slovákovi se skupinou GRYFIS. 12. a 13. února 1993 ve studiu Jaroslava Smrčky ve Valašském Meziříčí nahrává DEVON demo kazetu Čas zvolna ubíhá… . Jedná se pouze o původní tvorbu bratrů Slovákových.
	Začíná se opět zkoušet 25. 8. 1999 pod novým názvem DEVON-PERPETUUM, ale bez Petra–Venci Holce, který se věnuje undergroundu na jiné rovině.
DEVON-PERPETUUM vypustilo pár převzatých skladeb na rozehrání a věnuje se pouze nácviku originální vlastní tvorby bratrů Slovákových. Završením snahy a tvrdé práce bylo nahrání CD Nic není jak se zdá v roce 2005. Na CD jsou zařazeny i skladby zůvodní tvorby TROPUSU. Na sklonku roku 2009 proběhlo nahrání druhého CD ILUZE. Obě dvě desky byly pořízeny ve studiu Unart Slavičín, jehož zvukový mág František Šebák přispěl nemalým dílem ke kvalitě jak zvukové, tak instrumentální. Veřejné vystupování je omezeno jen na několik exkluzivních akcí ročně. Posluchači oceňují nasazení, vyhranost, úroveň textů a celkovou radost jednotlivých členů skupiny.