Kdo píše ten příběh, kdo tahá nitky osudu?
Často nás trápí, hádanky má, jako král mudrců.
Do vínku dává víru, pár iluzí co tvoje srdce zahřejí.
To se tak stává, víru ti dají, bolest zmírní,
jsou zkázou i nadějí …
Jdou dlouhou tmou,
zástupy iluzí, život s nimi je jen hrou,
jdou dlouhou tmou,
vesele zpívají, i když nikdy nedojdou…
Odjistím závěr, dál se plížím kolem zdí,
žít jen na úvěr, já vím, to se nevyplácí.
Tak iluze dál se mění s kocovinou v těžká probuzení,
to se tak stává, víru ti dají, bolest zmírní,
jsou zkázou i nadějí…
Jdou dlouhou tmou,
zástupy iluzí, život s nimi je jen hrou,
jdou dlouhou tmou,
vesele zpívají, i když nikdy nedojdou…